Oba se chovají jako mezci. Kdoví, co se honí takovému mezkovi hlavou. Navenek se chová tak, že to jeho kočího dohání k zoufalství. Prostě stojí a stojí, nehne se z místa. Kočí na něj křičí, švihá bičem, láká krmivem, nadává, pláče a mezek stojí.
Občané jsou kočí svých politických představitelů. Podávají jim vybranou krmi v podobě vysokých finančních prebend a očekávají od nich, že svěřený povoz spolehlivě potáhnou do společně dohodnutého cíle. Jenže občané často vybírají do svého povozu nikoliv spolehlivé koně, ale právě ty mezky, kteří si pak dělají, co se jim zamane.
Bohouš se tak moc zakoukal do představy, že bude šéfem, že se spolčil s prapodivnou figurou Burešem. Naznačil, že když to nepůjde s Burešem, spolčí se klidně i s komanči. Bohouš a Bureš se dostali k moci v době hospodářského růstu, na kterém nemají absolutně žádný podíl a oba situaci po celé volební období zneužívají ke svému prospěchu. Bohouš rozdává na všechny strany z truhly, která není jeho v domnění, že si tak zajistí volební preference. Také švidrá za nějakou bruselskou funkcí a ta představa ho natolik oslňuje, že pro ni klidně zaprodá celou zemi. Bureš nerozdává, ten naopak intenzivně čerpá ve prospěch svých firem všemožné dotace, čůrá do pisoáru, vytahuje na oponenty stébácké složky a lid, zvyklý na tyto manýry z let minulých, mu zobe z ruky. Dochází k tomu, že jednomu preference klesají zákonitě, ale druhému preference stoupají nezákonitě. No a tak se Bohouš nikoliv za pět minut 12, ale za pět minut 24 vytasil sice s oprávněnými výhradami vůči Burešovi, jenže v době, kdy už je odepsaný. V podstatě teď nahrál prezidentovi, aby si užíval slávu za rozhodování, co bude s Burešem. Že ho prezident podrží, o tom nepochybuji. Naštěstí je to jedno, těch pár měsíců do voleb už žádný z nich velkou škodu nenadělá.
O tom, jak to bude po volbách budou rozhodovat voliči. Budou se chovat opět jako voli a zapřáhnou mezky, nebo už dospěli v odpovědné občany a zapřáhnou spolehlivé koně?