Korán - svatá kniha muslimů

Dobrý den. Začínáme se bát islámu, ale povětšinou se řídíme více svými pocity a vášněmi. Chceme-li pochopit islám, nezbývá, než se seznámit s Koránem.

Celý Korán najdeme např. na stránkách  www.koranoislamu.cz. Má 114 Súr, každá Súra má několik nebo mnoho veršů. Jazyk uvedeného překladu je poměrně archaický a při čtení je potřebné mít dost trpělivosti, protože celý text je protkán odkazy na Boha, předky, zbožnost atd.

Doba vzniku Koránu spadá do 7. stol. n.l.  Autorem je Muhammad, který byl zcestovalým a vzdělaným obchodníkem, posléze kazatelem o víře v jediného Boha, který nevěřící po smrti trestá a veřící odměňuje, následně vyhnancem z Mekky a nakonec vítězným vojevůdcem, který si podmanil pohanské Araby. Takové životní cestě odpovídá i náplň svaté knihy muslimů.

Tak, jako každý náboženský text, je i Korán opředen mýty o božském zjevení a božské podstatě písma. Vidím tuto záležitost jako zásadní pro pochopení způsobu myšlení muslimů. Oni jsou od kolébky učeni o nezpochybnitelnosti božího slova, i když je např. ve verši 2.106 uvedeno: "Kdykoliv zrušíme verš nějaký či dáme ti naň zapomenout, přineseme jiný, lepší anebo podobný. Což nevíš, že Bůh je všech věcí mocen?" Tento verš mne velmi zaujal, protože přeloženo říká: nějaký verš daný Bohem už se nám nehodí, proto ti prostřednictvím Boha podsuneme jiný, pro nás výhodnější text. A mohou, protože to Korán připouští právě v tomto verši. Podle mne, geniální, ostatní ideologové mohou jen závidět.

Myslím, že to je zásadní poznatek, který by se měl k muslimům přenést, aby pochopili, že Korán se pozměňuje tak, jak se to hodí. Druhý zásadní moment je studium života Muhammada ibn Abdilláha ibn Abdilmuttaliba a zamýšlení se, proč do Koránu vložil právě takový text, jaký tam vložil. Kdyby byl Bůh tak omezený, prvoplánový a testosteronový, jak ho popisuje Korán, v žádném případě bych se nechtěla dostat do jeho nebe.

Bude třeba hodně moudrosti a hodně čestného úsilí, aby muslimové dostávali příležitost hlouběji studovat podstatu svého náboženství a bez ponižování se vyrovnávali s těmi náměty, které nejsou prátelské vůči ostatním lidem, ani vůči vlastním muslimům.

U Romů jsme již pochopili, že vzdělávání je jediný způsob, jak je vymanit s komunity nepřizpůsobivých, u muslimů k tomuto musí dojít taktéž. Představitelé zemí, které jsou v současnosti bezradné ve věci muslimský ghet na svých územích, zaspali. Nestudovali Korán, plácali laciná hesla o náboženské svobodě, aniž by si uvědomili, v jaké nesvobodě muslimové od narození žijí a jak jsou jejich životy omezené.