Zamyšlení nad směřováním Evropy ve věci práv dětí a jejich ochrany

Vím, že některé zde uvedené zdroje jsou více a některé méně důvěryhodné, nicméně poznatky z obou jsou burcující.

Zdroj http://www.ostrava-online.cz/blogy/norska-statem-organizovana-pedofilie-a-incest  popisuje norskou společnost až do konce 19. stroletí jako osamělé jednotky několika lidí na rozlehlém území, kteří úporně přežívali v krutých klimatických podmínkách a aby vůbec docházelo k reprodukci, incest byl samozřejmou součástí rodinného života. Degenerativní vliv incestu se poněkud tlumil povinností každého cizince, který rodinu navštívil, obšťastnit všechny ženy v rodině, od manželek po vnučky. V tomto osamělému životě rodin byla pedofilie standardním jevem.

Zdroj http://leva-net.webnode.cz/products/norska-statem-organizovana-pedofilie-a-incest/ uvádí tuto statistiku - cituji:

Barnevarn - "agentura pro ochranu dětí" = dětská policie, si vede podrobné statistiky, rozdělujíc děti do kategorií

1. rozené v Norsku rodilým Norům
2. rozené v Norsku přistěhovalcům
3. rozené za hranicemi

a další podrobné statistiky podle ras, zemí původu, přičemž eviduje nejen odebrané děti, ale všechny děti nacházející se na území Norska delší dobu, tzn. všechny děti (i pokud tam jste například na dovolené a déle než 3 týdny) se stávají automaticky "klienty" Barnevarnu, dostanou pořadové číslo a při libovolné absurdní nebo vylhané zámince mohou být kradeny rodičům - a - kradeny jsou. V publikovaných statistikách Barnevarnu se tak můžete dočíst že například k 1.1.2010 se v Norsku nachází přes 5100 ruských dětí, z toho přes 1000 už bylo odebráno (a zbytek je ještě na svobodě, mezi řádky). Přičemž systému funguje tak, že pokud je dítě odebráno pod jakoukoliv záminkou (ta se neověřuje, stačí udání), rodiče se automaticky považují za usvědčené a musí dokazovat svou nevinu (že jsou dobří rodiče), nikoliv naopak. V praxi pak systému funguje i tak, že nejprve se někdo přihlásí do systému a řekne, že chce být pěstoun, a pak se pod jeho kritéria hledá dítě, které se pod nějakou záminkou odebere normální rodině. Případně, Nor uvidí nějaké talentované nebo sympatické dítě přistěhovalců, domluví se s Barnevarnem, napíše udání, dítě je ukradeno. Funguje se tam podle algoritmu "Nor má vždy pravdu, Nor může vše".

 Mezi důvody, které můžou vést k tomu, že je dítě odebráno, oficiálně patří mj.:

- neseznámení dítěte do věku 4 let s různými sexuálními orientacemi, s možností výběru své orientace, jinak řečeno "neodstranění genderových stereotypů"

- nucení dělat úkoly, čistit si zuby a pod. (je považováno za týrání dítěte)

- nedostačující velikost bytu (záleží na subjektivním hodnocení pracovníka Barnevarnu)

- neadekvátní vztah rodiče s dítětem (hodnotí subjektivně opět Barnevarn)

- neodevzdání dítěte do jeslí ve věku 1 rok

- námitky proti stravovacímu režimu v jeslích/školce (podává se jen 1 teplé jídlo týdně)

V reálu jsou vytvořena dostatečně gumová kritéria, takže lze terorizovat prakticky kohokoliv a odebrat dítě komukoliv. Přičemž juvenálka má vždy pravdu, pokud se člověk vzepře silou může se s možností ještě někdy vidět své dítě uplně rozloučit, je klasifikován jako psychicky nemocný atp.

Emocionální projevy matky jako touha být se svým dítětem jsou klasifikovány jako diagnóza kterou je třeba léčit, stejně tak touha dítěte vrátit se k rodičům je psychické onemocnění, které je třeba léčit. Bergset uvádí ze své zkušenosti, jak probíhalo její první setkání se synem po mnoha měsících bojů s Barnevarnem - řekli jí že má právo vidět své dítě 2 hodiny v roce a "jediná slza, a už ho nikdy neuvidíte, jediný fyzický kontakt, a už ho nikdy neuvidíte". Konec citace

K neseznámení dítěte s různými sexuálními orientace nejpozději do věku 4 let dítěte se vrátím v jiném blogu, toto úchylné téma neumím překročit bez komentáře.

Následuje zdroj 

http://www.rodinneterapie.cz/inpage/tvrada-pravda-o-socialni-sfere-v-zahranici-nechce-se-verit/

 - každý týden jedna rodina v 5-milionovém Finsku páchá sebevraždu v důsledku psychického stresu, který je způsobený strachem z bezdůvodného odebrání dětí,

- 16 500 odebraných dětí z úplné rodiny v roce 2011 ve Finsku,

- 2 000 000 umělých sirotků ve Francii - odebraných dětí z rodin

- v Norsku, které má pouze jeden milion dětí, bylo nenávratně odebráno 200 000 dětí sociální službou t.j. každé páté dítě není u svých rodičů, deně je tady odebráno - ukradeno 33 dětí!

- nejsou zveřejněny statistiky, uvádějící kolik matek v důsledku odebrání dětí spáchalo sebevraždu,

- piráti v zástěrce sociálních pracovníků, zaštítěni policií, ukradou i novorozeně, za každé odebrané dítě dostanou velmi dobře zaplaceno,

- tento systém kontroly státu - státní patronát, byl organizací OSN závazně zaveden ve všech státech Evropy,

- ve jménu práv dětí se šíří brutální, genocidní a nelidská, protiprávní mašinerie, cílem které je prodej dětí, za účelem pedofílie, obchodu s lidskými orgány a co největší rozvrácení rodin, snad likvidace národů?

- prezident Brazílie podepsal Antijuvenální zákon jako ochranu dětí a rodin - je příkladem pro ostatní.

Zdroj http://rodon.cz/clanky/Spolecnost/Zavadi-se-vulgarni-pornografie-do-ucebnic-zakladnich-skol-Rodice-v-soku-Deti-by-se-mely-v-1-tride-seznamit-i-s-prinos

Zavádí se vulgární pornografie do učebniíc základních škol. Děti by se měly v 1. třídě seznámit i s přínosem homosexuality, pedofilie, BDSM a dalších sexuálních praktik ...

Z prvního odstavce tohoto článku vyplývá, že specifické klimatické podmínky v Norsku spojené minimálními sociálními kontakty mezi sousedy, s velkou bídou a obtížným živobytím uhnětly část norské populace do citové prázdnoty. Že s ohledem na neschopnost uživit velké množství dětí v daných podmínkách je přenechávaly jiným rodinám, od kterých měli příslib zajištění slušného standardu pro přenechané dítě.

Další historický fakt, který zabrzdil mentální vývoj norské společnosti, se týká dobytí Norska fašistickým Německem, kdy se v Norsku chopila vlády fašistická norská klika a účastnila se šlechtění nordické rasy, tj. oplodňování norských dívek německými vojáky. Po válce byly takto zplozené děti naopak opovrhovány, potupovány a následně postupně shromažďovány a fyzicky týrány elektrošoky a poléváním ledovou vodou, aby se z nich vymýtila špatná krev.

Protože se však ve 20. století začalo Norsku hospodářsky dařit s ohledem na zahájení těžby ropy, nastal v zemi výrazný rozkvět, který se dnes prezentuje slogany typu "Norsko je nejlepší země k životu na světě". 

Dle dostupných informací se Norsko se svou historií nikdy nevypořádalo a jeví se mi, že Barnevern je vyústění frustrace ze všeho minulého. Sexuální deviace nemůže Nor takto pojmenovat, protože jsou v jeho zemi hluboce zakořeněné, on v nich hledá přínos pro život. Stejně tak Nor nepojmenuje krádež dětí zločinem, nýbrž tento postup bude obhajovat zájmem dítěte.

Evropa by měla Norům pomoci najít rovnováhu. Namísto toho však Evropa přejímá od Norska zvrácenosti na první pohled patrné a přejímá i jeho argumentaci. Máme tedy před sebou hodně práce, abychom se domohli normálnosti.