vysedávám po pražských kavárnách často a ráda a nic z těch hrůz, které popisujete, kolem sebe nepozoruji -Zemanův termín Pražská kavárna proto považuji za nactiutrhání

Tyhle uvahy o te Prazske kavarne mi silne pripominaji Jackovu pisen od Jaroslava Jezka.

Přesto, že se vody štítí, tak chce námořníkem býti, původem z moravské vísky ..

Nepřeceňujte kavárnu. Oni takhle nepřemýšlejí, jejich motem je volit kohokoli i totálního hlupáka, jen když to nebude Zeman.

"Pokud má společnost dost rozvahy, nenechá si žádné takové jádro přerůst přes hlavu." (sic!)

A jak hodláte, paní Pavlíková, naložit s lidmi, kteří nežijí podle Vašich představ?

Chcete je posílat do vězení, nebo na šibenici, nebo se spokojíte "jen" s koncentračními tábory či tábory nucených prací? To už tu bylo ve 20. století dvakrát, ale lidé Vašeho ražení jsou zřejmě nepoučitelní!

Když už jste se pustila do rozboru fenoménu pražská kavárna, musím Vás upozornit, že jste vedle jako ta příslovečná jedle. Podle Karla Hvížďaly kavárny fungovaly od 19. století v Paříži, ve Vídni i v Praze. Tehdy se společnost demokratizovala a měšťanské salony nahradily kavárny, kam měl přístup každý, a umělci, novináři i vědci z nich udělali pracovny a debatní kluby.

Ernest Hemingway napsal řadu svých próz v Café de la Contrescarpe, kde sedával s Jamesem Joycem nebo Scottem Fitzgeraldem. Ve Vídni se zase scházeli Gustav Klimt, Karel Kraus, Adolf Loos a Franz Lehár v Café Museum.

U nás by bez pražské kavárny nejspíš nebyla ani avantgarda. V Národní kavárně za první republiky sedával Devětsil, v Louvru rokoval německý filozofický kroužek a byl tam založen PEN klub v čele s Karlem Čapkem. Čapkové ale nejvíc navštěvovali kavárnu Union na Národní třídě, kde se scházeli novináři, umělci i vědci a kde Peroutka redigoval Přítomnost. Do proslulých pražských kaváren chodili i Vítězslav Nezval, V+W a Jaroslav Seifert a mnozí další...

Kavárna Slavia byla původně podnikem herců, v 50. letech se tu scházeli přátelé Jiřího Koláře a Šestatřicátníci, mezi něž patřil i Václav Havel. V 60. letech tu psali své povídky Šimek s Grossmannem.

"Pražská kavárna je památka, rezervace a měla by zůstat chráněnou rezervací, už proto, že je to locus genií," napsal v roce 1923 Karel Čapek.

Teď jste tu paní autorce naservírovala jména samých kavárníků Ta jim dá! Je to samý prožluklý intelektuál, který si tam pije svoje buržoazní kafíčko za peníze dělnické třídy.

"Já bych všechny ty jejich knížky a básničky zakázala! A ty jejich internety taky!"

Prosím pěkně, co to je bacalář? Někdo kdo někoho bacá?

Některé pasáže mi připomínají Rudé právo blahé paměti. Tvrdé jádro? Dříve tvrdé jádro strany.

Vám ta kavárna leží v žaludku. Inu, tlačenku a pivo tam neservírují.

Nějak mi cosi připomíná bajku O lišce a hroznech. Také na tu kavárnu nedosáhnete, tak ji aspoň musíte pohanět.

Už bych chtěl konečně znát seznam členů PK , bych se mohl připojit, resp. znechuceně odfrknout. Zatím mě příliš šťastným nečiní přídavné jméno Pražská, bo sice jsem rodilý, ale emigrující po aktivním životě do prdelovic a cítím se zde velmi kompetentním občanem. Pokud už musím do Prahy, tak zase zmateně prchám zpět a říkám si kdo tam vlastně může vydržet žít. Možná bychom měli k tomuto fenoménu vytvořit konkurenční sdružení pod názvem:,, Vesnická hospoda", aby i pražáci měli míti možnost s gustem kritizovat i nás , ikdyž s akademickými tituly burany.

Ty jmenovitě máte, jsou podepsáni pod výzvou "Děkujeme, odejděte".

Je dost důležité vědět, že se jednalo o označení signatářů výzvy "Děkujeme, odejděte", která byla podepsána v kavárně Slávie a která musela jak Klausovi, tak Zamanovi dost pít krev.

Bez toho nelze vysvětlit, jak Zemana napadlo použít právě tento pojem.

Inu, kdyby to sepsali třeba v hospodě Na slamníku, či Na Růžku,, či tak, mohla to být až jasná čtvrtá cenová. Potažmo i Pražsk. výběr. A bejt to třeba na ostravsku, pak i ,,Hornickej kahan" popř. i aktivisté ze Stodolní

Myslím, že Vám rozumím

Tak, svůj k svému.