skvělý článek

Takže jste se pokusila zařadit mezi zrůdy? Povedlo se.

A vy mezi hloupé trolly? Klíčenku už určitě máte...

Pěkně vystiženo, je vidět, že jste zvládla upustit páru pod kotlem vcelku trefně a kultivovaně. Jinak je to celé velmi smutne

Do Vasi party, pani Pavlikva, rozhodne nepatrim. Napsala jste moc osklivy clanek.

Ošklivý, ale pravdivý

Žijeme v iluzích o samospasitelnosti nadbytku a zároveň v prázdnotě našich duší. Jediné, o co usilujeme je mít co nejvíc a mít moc na slabšími. Ať jsme na významnější pozici nebo na konci společenského žebříčku, nějaké zušlechťování našich cílů je jen idealistický blábol, my chceme ty přízemní požitky a přízemnost nás přirozeně vede k uplatňování ostrých loktů, ponižování slabších

Zdroj: https://olgapavlikova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=736634

A teď popravdě, proč to tedy děláte, když to pak kritizujete?

Pane Buriane, Vy jste asi vůbec nepochopil důvod, proč autorka používá 1. osobu množného čísla, že?

Paní Pavlíková, napsala jste to skvěle.

Cíl života (člověka i společnosti) je postaven pouze na upřímném, důsledném a nekompromisním povýšení SKUTEČNÝCH lidských hodnot. Ty spočívají ve zušlechťování ducha skrze poznání Pravdy. Je to však tím nejtěžším, čeho člověk (a potažmo celá společnost) může ve svém životě dosáhnout. Bez toho není spásy. Konzum ale tohle všechno popírá, protože má své tzv. "hodnoty", o kterých se zmiňujete.

Jsem si jist, že velmi dobře víte, o čem píšu.

Sám jsem pracoval jednu dobu jako ošetřovatel v jedné menší nemocnici a bohužel musím konstatovat, že uvedené chování z reportáže si dokážu docela živě představit. Paradoxní na tom je, že tito arogantní a hulvátští ošetřovatelé můžou být v normálním životě zcela normální a fajn lidé. Svoji práci ovšem nesnáší, jsou vyhořelí až postupně klesnou k podobnému chování. Do toho fakt, že tato práce je psychicky i fyzicky náročná a ne moc dobře ohodnocená, celou situace jen zhoršuje.

Když porovnám profesionalitu chování a vystupování personálu v USA a u nás, je to jak nebe a dudy. Tam se lékaři i jiný zdravotnický personál chová opravdu jak profesionálové. Něco podobného by tam bylo naprosto nepředstavitelného. Tady v Česku se k sobě navzájem mnohdy chováme jak hulváti a burani. Příčin je asi mnoho. Pozůstatek komunismu, nízké platy ve zdravotnictví a s tím související kvalita personálu, systém a organizace práce atd. Jsem ale optimista. Myslím, že se to bude postupně zlepšovat.

Za článek karma.

Nemohu souhlasit. Požadavky na ošetřovatele jsou žalostně nízké a opravdu se tam dostávají lidé, kteří by s lidmi vůbec pracovat neměli. Pocit moci nad někým, komu by v běžném kontaktu museli vykat a projevovat úctu, je pro ně nezvladatelný. Ne nadarmo se říká, že charakter člověka se pozná podle toho, jak se chová k lidem, že kterých nemůže nic získat. Já po 12 letech ve zdravotnictví už optimista nejsem. Nadřízení priviraji oči, nikoho jiného na to za tu almužnu nesezenou. Samozřejmě pořád převládá slušná většina a těm úcta a čest, ale stačí 2-3 zlí v kolektivu a za pár let mají na svědomí několik životů.

Doufejme, že to, o čem píšete je jen takové vývojové intermezzo, něco jako socialismus. Vini, vidi, fugi.

Pane Bicero, nechci být pesimista, ale to pověstné světlo na konci tunelu nevidím.

Kéž bych se mýlil.

Hezké zamyšlení, včetně přiložených konkrétních údajů. A máte pravdu, ne první, ale ta druhá volba je cestou budoucnosti.

Hezký clánek,který vede k zamyslení.Máme plno balastu(gender,me too a jiných zástupných témat.Pritom spousta opravdových lezí zasunuta v poslední prihrádce.A ano,můzeme si za to sami,honíme se za chimérou konzumu a rodinné,pracovní a vůbec mezilidské vztahy jdou kolem nás a my deláme,ze je nevidíme.

Vzdyt i do tech důchodáků jezdí rodina na návstevu a nechce se mi verit,ze to jednání nevidí.Máme milion neziskovek,pomáháme jako diví po celém svete a doma máme takový bordel.