Politická korektnost je záporná vývojová tendence

Pollitical correctness = politická správnost či společenská nezávadnost pochází z USA z druhé poloviny 20. století a její rozšíření do Evropy zavleklo v podstatě cenzuru. 

Zabývá se hnidopišením v pojmech, které jsou v normální komunikaci jednoznačné, tudíž vyjadřují i nepříznivé postoje a názory. Politická korektnost se zabývá nikoliv obsahem těchto pojmů, ale jejich vytlačením s odkazem na to, že mohou být určitými lidmi vnímány jako urážlivé či diskriminační.

Celý tento trend je propojen s úchylnou orientací na práva nejrůznějších skupin lidí, která byla tímto trendem vytvořena, ačkoliv tato práva ve skutečnosti neexistují.

Jedním z těchto zhovadilých práv je právo dětí na sebeurčení, byť děti zoufale potřebují dobré vedení, aby v dospělosti měly pevně zapuštěné kořeny a nesmetl je první závan potíží. Děti, které nemají možnost měřit svoje rozmary s jasným řádem, vstupují do dospělosti ochuzené, zmatené a vlastně nedospělé, protože neměly příležitost porovnávat dětská přání (hloupá i smysluplná) s realitou a neumí s ní počítat, jsou tedy na obtíž a velmi těžko, často však nikdy, v dospělosti pochopí to, co měly poznat v dětství.

Práva menšin jsou jiným bludným plodem politické korektnosti. Každá menšina má samozřejmě stejná práva, jaká má většina, tím to ale končí. Politická korektnost je velmi nekorektní v tom, že si sama výjme z množiny menšin pouze nějaké menšiny a těmto potom věnuje nadstandardní péči, kterou umí dovést ad absurdum. Politická korektnost tudíž řeší, že homosexuální pár bude otcem a matkou, retardované děti budou šmahem přemístěny do běžných škol, do romských tříd v základkách budou nejspíš inkludovány neromské děti – právě dnes si totiž romští aktivisté stěžovali, že ve snědých třídách je málo bílých žáků a někdo se tím bude tedy opět politicky korektně zabývat. Delikty muslimů či různých etnik nesmí být pojmenovány, průzkumy nežádoucích jevů u různých skupin nesmí být prováděny, některá závažná témata nemohou být promýšlena jenom z toho důvodu, že ačkoliv je něco špatně, nesmí to být pojmenováno. Takže naše životy začínají pomalu ovládat politicky korektní pijavice. Politicky korektní přístup k životu je velmi primitivní: neobsahuje žádnou zodpovědnost, žádný zájem, jaké důsledky bude mít ta či ona vytlačená kategorie a když nastane průser, vyhledá se další jednotka, kterou je nutno politicky zkorektnit.

Politická korektnost je nadstavbou tupé byrokracie. Pro nemyslící a hloupé, ale ve vlastních očích veledůležité lidi, je politická korektnost geniální šplhací lano. Nejen, že se jejím prostřednictvím občané otravují a obtěžují, což činí byrokracie, ale i ponižují, vnucují se jim zákazy a příkazy a dokonce se i vyhrožuje těm, co nazývají věci jejich jménem. Zase jeden zhoubný výdobytek zpoza Atlantiku