Učíme se chránit diverzitu fauny a flóry, ale lidstvo má být jedno tupé konzumní stádo

Po období divokého a bezohledného drancování přírodního bohatství, včetně vraždění zvířat za účelem zisku, nebo z ochranářských důvodů před tzv. škůdci, se společnost dopracovala k pochopení, 

že pokud si zničí své životní prostředí, nebude mít kde žít.

Jako obvykle sice došlo k tomu, že se problémy řeší ode zdi ke zdi a tedy ochránci životního prostředí to občas přepískanou. To ale nic nemění na faktu, že v civilizovaném světě je velké povědomí o potřebě chránit životní prostředí a biodiverzitu, abychom měli co dýchat, jíst a pít a z čeho se těšit. Moc si tedy zatím nepřipouštíme, že jsme zde dočasnými návštěvníky a návštěvník se z principu chová k domu hostitele s úctou a šetrně, protože jen tak mu hostitel nabídne veškerou svou štědrost a moudrost, ale snad se k tomu také dopracujeme.

V Sýrii se zapojují do boje proti IS Němci a Francouzi proti vůli prezidenta Asada a brzy se i v médiích začne spekulovat o tom, jaká sousta si kdo v rámci porážky IS pro sebe urve a kdo vlastně bude ve skutečnosti poražený. Reportéři se budou předhánět v různých teoriích, bude spousta řečí o demokracii, o tom, co kdo musí a nesmí. Islámský stát ale poražený nebude, protože on představuje především naprostý odpor muslimů k západní civilizaci, která se do jejich prostoru po desetiletí cpe. Islámský stát se sám vypaří jedině tehdy, když bude každé zemi ponechán prostor pro její vlastní biodiverzitu. Jestli tam mají sunnity s kacíři allavity, šíity s vyvolenými wahabisty nebo další sekty, které se dodnes  mezi sebou nedokázaly dohodnout a jdou po sobě, není západu co do toho. To, že západ může být v těchto oblastech škodný ve svém podnikán, není vůbec důležité. Důležité je, aby muslimové sami nalezli vlastní rovnováhu, naučili se mít úctu k sousedům a aby i oni sami začali chápat, že biodivezita mezi národy je náramná věc. Ten pak, kdo chce pomáhat rozháranému muslimskému světu, nemůže kalkulovat se ziskem pro sebe, ale měl by vsadit na zisk z tvoření a prožitku. Taková pomoc totiž dokáže oddělit zrno od plev a bude prospěšná pro zachování biodiverzity v lidských společenstvích.

Brzy bude obtížně řešitelné, aby muslimové, kteří v muslimském marasmu nechtějí žít, měli kam odejít, aniž by se jich západ štítil, protože na základě zkušeností se současnými ekonomickými migranty k tomu západní společnost dospěje.

Úcta k biodiverzitě na Blízkém východě ze strany západních mocností bude zásadním prvkem, který povede k míru. Kurdové nemohou být opomenuti ve svých územních nárocích a Turkové nemohou být ti, co by o tom rozhodovali. Dokáže se už konečně Západ zodpovědně postavit k řešení této krize?

Svět plný pseudodemokratů by byl hnusný a prázdný. Svět plný autokratů by byl k nepřežití. Ať je svět rozmanitý a ať se v něm furt něco děje, abychom neshnili.