90 dnů placeného ošetřovatelského volna

Ministryně Marksová už delší dobu přešlapuje kolem tohoto svého návrhu. Má to nějakou logiku? Navrhuje,

aby rodinný příslušník, který bude pečovat o nemocného člena rodiny, měl možnost čerpat až 90 dnů placeného ošetřovatelského volna s nárokem na příjem 60% denního vyměřovacího základu. Má se jednat o jakéhokoliv rodinného příslušníka, případně i o osobu, která s nemocným žije ve společné domácnosti.

V západních zemích mají rozvinuté sociální služby s řádně zaplacenými a společensky  prestižně vnímanými pracovníky, kteří poskytují domácí služby v rodinách v takovém rozsahu, že na rodinné příslušníky už zbývají jen ty příjemné povinnosti popovídat si s nemocným a být mu chvíli na blízku. Takže lidé chodí normálně do práce, normálně jdou do divadla nebo na dovolenou a normálně se vracejí domů, kde mají i svého dobře zaopatřeného nemocného.

Co nabízí naše sociální služby? Moje osobní zkušenost je: tak daleko my nejezdíme, resp., zadejte si požadavek a počkejte, až na vás přijde řada. V metropolích je tato situace jiná, ale náklady na zaplacení potřebné péče o nemocného jsou v součtu tak vysoké, že je běžný rodinný rozpočet neunese. Vyřizování příspěvku na péči o nemocného obnáší 3 roku až rok a příběhy lidí, kteří pečují o své nemocné jsou často o absolutní beznaději, protože jim příspěvek není přiznán. Některé do nebe volající situace pomůže vyřešit sbírka obětavých lidí, ale systémově jsou naše sociální služby veleubohé a lidi stresující.

Již delší dobu se hovoří o tom, že díky neustále se rozvíjející automatizaci a robotizaci čeká pracovní budoucnost pouze lidi vzdělané a průbojné. Vůbec se nehovoří o tom, kolik lidí je schopno se především technicky vzdělávat a být tvůrčí a kolik lidí stojí mimo tento trend. Taková populace sice nemá technické nadání, ale její místo bude ve službách a v těch sociálních je prostor na bezpočet pracovních pozic.

Nějakých 90 placených dnů ošetřovatelského volna je jen odklad problémů. Představa, že do devadesáti dnů musí ten náš nevyléčitelně nemocný umřít, aby se nám to zase nerozsypalo, je děsivá. Zaměstnavatel pak má svému zaměstnanci držet jeho pracovní pozici a 90 dnů má za něj někdo jiný vykonávat jeho povinnosti – je vidět, že paní Marksová nemá o praxi absolutně zdání.

Potřebné je posílit sociální služby, tj. dát sociálním pracovníkům řádné mzdy a vybavit je potřebnými technickými prostředky. Potřebné je také razantní zrychlení agendy přidělování příspěvků na péči a zrušení nejobludnější překážky této agendy, kterou je účast posudkových lékařů. Namísto plýtvání prostředků na jakýchsi 90 dnů nejistoty je třeba zafinancovat sociální služby tak, jak si to zaslouží. A kontrolovat, kontrolovat, kontrolovat, lidé jsou fiškusi. O spoluúčasti rodin nelze pochybovat, na druhou stranu ale rodiny mají mít takovou podporu, aby situaci se svými nemocnými důstojně zvládaly..