Píšete, že: ,,Spravujeme dost blbě svoji zemi, tam bychom měli nasměrovat naše úsilí, vždyť máme docela dost odkazů na schopné předky..." tento názor sdílím, ale koho máte na mysli za schopné předky?

Pardon, "... kol níž se velké točí." 

Souhlasím s Vámi, ale jak na to? Chybí nám geniální hlava, parlament, nebo vláda. "Budme jen malou hvězdičkou kol nichž se velké točí." Přál si to Jan Neruda, přeji si to i já... 

Možná máte také nějaké instrukce. Možná také podléháte nějaké propagandě. Kdo ví?

Třeba z Marsu?

Vzhledem k tomu, kolik Američanů má české předky, se dá říct, že jde o návštěvu příbuzných.

(Nadsázka jen velice lehká.)

Přesně tak, můj prastrýc i jeho syn byli v americké armádě.

Pro Vas existuji pouze prorusti a protiamericti aktviste, ja znam slusne lidi, kteri doma nikdy zadne Rusaky nechteliStatisice jich odesli do exilu kvuli prave takovym, jako jste Vy, nemusela jste nikomu vedome ublizit, ale svym nemastnym, neslanym chovanim jste byla idealni material

S těmi statisíci v emigraci, jste nějak ujela, a copak vy jste dělal/a/ za totáče? Hrdinko?

Já bych článek p. Pavlíkové až tak nezatracoval každá kultůra ma společenské zvyklosti vzniklé na základě určité historické zkušenosti a nelze je jenom tak lehko naroubovat někomu jinému. Vyprávět by mohli různí vývozci revolucí a šiřitelé demokracií proto dle mého nelze jednoduše přejímat vzory, které jsou zrovna v módě jak sovětské tak americké. My jsme se tady jako národ vyvíjeli mnoho století a máme svoje skušenosti a omyly proto místo poohlížení se po cizých vzorech by jsme si měli najít vlastní, které budou hlavně ku prospěchu této země. Bohužel ono je jednoduší ukázat na toho úspěšného a bohatého a říci, když to budu dělat jako on budu se mít jako on, ale ono to tak nefunguje protože já nesem on.

Právě že ty české cíle se někde ztratily. Jednou byly v souladu se sovětskými, teď zase s americkými. Tak nějak nevíme, čí jsme.

České cíle mohou být natolik výrazné, nakolik je významná tato země ve světě.

Pro hrdost potřebujeme nějaký vzor. V minulosti jsme jich měli několik. Dnes - hledejte s lucernou v pravé poledne.

"Nejsme Američané ani Rusové, jsme Češi. Spravujeme dost blbě svoji zemi, tam bychom měli nasměrovat naše úsilí, vždyť máme docela dost odkazů na schopné předky a máme i schopné současníky, trochu jsou ale skryti"

Kdyby se Vám podařilo ty schopné současníky protlačit do vlády a na Hrad, joj, to by bylo. Ale nějak jste nám je zamlčela.

Naši zemi spravujeme vskutku nedobře, a tak je dobré poohlédnout se tam, kde to dělají lépe. V dané chvíli to Rusko nebude. A co ta Amerika? Není přeci jen o něco lepší? Např. když tam president "uklouzl", tak už si příště ani neškrtl. To u nás....  Může si americká administrativa dovolit neprověřeného člověka? Může mít americký president jako poradce téměř kriminální živly?

A hlavně: všude jsou darebáci, jde o to, jak s nimi společnost dokáže zatočit. Když už v ničem jiném, tak v tomhle máme Ameriku opravdu co dohánět.

Amerika už nás dvakrát pomohla vysekat z maléru a vlastně i po třetí, kdy zásluhou Reagana se rozpadl SSSR. A vojska spřátelené ráže se musela dekovat.

Myslíte, že ji nepotřebujeme? A co až se objeví nepřítel? Zaženete ho paraplíčkem?

Obávám se, že jste mě velmi zklamala. Tak to bude bez karmy.

Pane Dvořáku, pokud předpokládáte, že lidé budou myslet a jednat podle vašich měřítek, budete zklamáván permanentně. Jste razantně orientován na Ameriku a s touto orientací jste článek četl. Já do něj vložila důraz na hrdost a konání ve prospěch české země a českých lidí a na úsilí ve prospěch efektivní EU. Ameriku dokážu v lecčems ocenit, ale to, co produkuje vůči ostatnímu světu, považuji za zhoubné. Články nepíšu pro karmu, ale pro pestrost čteného. ¨Přeji hezké pozdní odpoledne

Jistě hrdost. Ale také realita. Jsme malá země umístěná bohužel na strategickém místě. Kdo má Čechy, má Evropu... Takže musíme mít spojence... Jistě namítnete, že Švýcarsko je také malý stát, jenže to je absolutně jak historicky, tak i geograficky něco jiného. Belgie, Nizozemí, Dánsko? Litva či Estonsko jsou také hrdé země, avšak bez velkých spojenců také nemají šanci...

Bez hrdosti ale spojence nebudeme mít nikdy. Jen dráby.