Ve Vašem článku mi mnohé chybí. Mezi vírou v Boha inkvizitora Bobliga z Edelstatu a vírou v Boha například Anežky České je jistě propastný rozdíl.....

A věda? A poznání? Může Bůh pomoci vědě? Může pomoci vzniku kvalitního uměleckého díla? Jistěže ano. Existují Bohem inspirovaná díla. Ne tak, že umělce nebo vědce něco zajímavého napadlo v rozjímání o Bohu, ale že Bůh aktivně přispěl.

Víra může být podepřena zkušeností s Bohem. Pravdou ale je, že slepá víra může mít i velmi negativní podoby, a to nejen víra v Boha.

Max Planck (1858–1947) – fyzik, zakladatel kvantové teorie, nositel Nobelovy ceny za rok 1928, předseda německé vědecké společnosti, později pojmenované po něm

„Jakkoliv se široko a daleko rozhlédneme, nikde nenajdeme rozpor mezi náboženstvím a přírodními vědami. Ba naopak, nacházíme mezi nimi plný soulad právě v rozhodujících bodech. Náboženství a přírodní vědy se nevylučují, jak si dnes někteří myslí nebo jak se jiní obávají, avšak navzájem se doplňují a podmiňují. Uvažování věřícího Bohem začíná, uvažování fyzika Bohem končí.“

Ernest Rutherford (1871–1937) – fyzik, zakladatel moderní nukleární fyziky, nositel Nobelovy ceny za rok 1908

„Ani střízlivý učenec, který „odčaroval“ kousek tajemství života, nemusí pochybovat o existenci Boha. V nevědeckých kruzích se udržuje mylný názor, že učenec, který ví více o bytí, musí být nevěrcem. Je tomu právě naopak, naše práce nás přibližují k Bohu. Umocňuje naši úctu k jeho úžasné moci, před kterou naše ubohé nástroje – ačkoliv se zdají titansky dokonalé – bídně selhávají.“